Vzácná a velmi působivá medaile jednoho z nejslavnějších polských medailérů Jana Höhna, signovaná I.H.
Vydáno u příležitosti 200. výročí připojení Královského Pruska k Polsku.
Velmi dobře zachovalá numismatická mince, bez jakýchkoli vad ovlivňujících její prezentaci. Pozadí s drobnými škrábanci, ale medaile bezvadné prezentace s oboustranně přítomným zrcadlem.
Řemeslné zpracování Jana Höhna je zárukou vzrušení na aukci. Medaile od něj byly vždy žádané a již delší dobu zaznamenáváme rostoucí zájem, kdy stále více účastníků aukčního trhu přistupuje k medailím významných autorů jako k uměleckým dílům, v tomto případě medailérským.
Averz: pruský státní znak, nad pravým křídlem orlice s ozbrojenou rukou držící meč, orlice stojící na podstavci, za ní panorama s městy a řekami, nad ním nápis PRUSKO, nad ním druhá orlice v koruně s roztaženými křídly držící žezlo, nad ní v paprscích hebrejskými písmeny napsané božské jméno
TEUTONICOS PEPULIT VIRTUS PRUTENICA PULCHRUM NUMINIS ET REGIS CURA TUETUR OPUS (Pruskou statečností německá vojska odražena, Bůh s králem toto krásné dílo podpírá).
Reverz: Gdaňský erb s nápisem ve dvanácti řádcích.
GEDANI ANNOS ANTE DUCENTOS SUB AUGUSTIS D CASIMIRI AUSPICIIS UNIVERSA PROPE CUM PRUSSIA AB INFANDA CRUCIGEROR TYRANNIDE LIBERATAE TERTIUM LIBERTATIS SUAE SAECULUM, REGNANTE JOANNE CASMIRO FELICITER INCHOANTIS MEMORIA IN CIƆIƆCLIV (Památka Gdaňska, který byl před dvěma sty lety pod vznešenou ochranou Kazimíra spolu s téměř celým Pruskem osvobozen od nesnesitelné tyranie křižáků a za vlády Jana Kazimíra šťastně zahájil třetí století své svobody v roce 1654).
Stříbro, průměr 55 mm, hmotnost 41,77 g
Edward Raczyński o tomto předmětu píše následující: "Tato medaile připomíná připojení Královského Pruska k Polsku za vlády Kazimíra Jagellonského.
Již v roce 1440 uzavřelo dvacet velkých pruských měst, včetně Královce, Gdaňsku, Elblągu, Toruně, Braunsbergu a Chełmu, utlačovaných nepříjemným jhem křižáckých rytířů, proti nim spojenectví. K tomuto svazku, který schválil sám velmistr Belisarius de Rusdorf spolu s významnými rytíři řádu, se připojila i pruská šlechta. Dnes je těžké odhadnout, jaké důvody mohl mít velmistr k podněcování vzpoury proti své autoritě. Pravdou je, že sice podlehl obtížným okolnostem, ale učinil tak proto, aby později potlačil nebezpečné spojenectví. Proti takové submisivitě velmistra však povstali další hodnostáři řádu a hodlali ho sesadit. Spory mezi teutonskými rytíři navzájem i mezi pruskými městy a šlechtou a vládními úřady byly pro řád stále nebezpečnější, zvláště když po odchodu velmistra Rusdorfa jeho nástupce požadoval, aby města platila tribut. Marně se prostředníkem v této věci stal sám papež a marně si obě strany, usilující o smír, zvolily za soudce císaře Fridricha III, neboť jejich rozjitřené mysli nebylo možné uklidnit. V roce 1454 vypověděla pruská města a šlechta poslušnost Řádu německých rytířů a dobrovolně se vzdala Kazimíru Jagellonskému s výhradou svých práv a svobod.
Tato medaile byla vyražena v Gdaňsku u příležitosti dvoustého výročí připojení královského Pruska k Polsku. V roce 1754 byla vyražena druhá podobná medaile pro Augusta III. (Z materiálů, které zanechal biskup Albertrande.)".
