Odrůda zřejmě se značkami pod korunou, ale nedostatek a dvojité bití averzu znemožňují tyto značky přečíst.
Je pravděpodobné, že pod korunou byly raženy dokonce dvě značky, ale nejsme schopni je jednoznačně identifikovat. Na averzu se nachází korunka typu K7 podle Pawlikowského, která se vyskytuje na půlpencích s písmeny AS, se samotným písmenem A a s písmeny SA (Pawlikowského typy IV-VI).
Mincovní čerstvý exemplář se zachovaným mincovním leskem na obou stranách.
Průměr 22 mm, hmotnost 1,56 g.
V historii mincovnictví Władysława Jagiełła lze rozlišit čtyři segmenty: litevské mincovnictví, korunní mincovnictví, provinční (rusínské) mincovnictví a městské mincovnictví (Poznaň a Wschowa). Denáry (peníze) Jagellonce jako litevského panovníka, ražené na konci 14. století, jsou velmi rozmanité, a to jak váhově, tak i výtvarně (orel, lev, hlava Panny Marie, drak, štít s dvojitým křížem, jezdec s kopím, cyrilské nápisy, latinské nápisy). Z korunových mincí vydávala krakovská mincovna stříbrné denáry, malé čtvrtky (tj. ternáry) a velké čtvrtky (tj. půlgroše). Tyto nominály byly za vlády Vladislava Jagellonského znehodnoceny. Pro Haličskou Rus byly v tomto období raženy čtvrtky (obdoba standardu polských půlpencí), z nichž některé nesou nápis MONETA RVSSIE, zatímco jiné mají nápis MONETA LEMBVRG. Měly by být mince z posledně jmenované skupiny rovněž zařazeny mezi mince rusínské, nebo spíše městské (lvovské)? Tato otázka nebyla dosud zcela vyjasněna. Městské ražby Vladislava Jagielky zahrnují emise denárů Wschowy a Poznaně. První z nich byly raženy na slezské patce (12 denárů za groš), druhé na krakovské patce (18 denárů za groš).
