Varieta s koncovkami legend POL/LIT a tečkou dole, mezi štíty erbu na rubu.
Mince ze sbírky Dariusze Marzęta, spolu s přiloženou obálkou ze sbírky.
Kopie vyobrazená ve Virtuálním muzeu polského šilinku (WMPS).
Po velké měnové reformě Zikmunda Starého následovalo několik desetiletí trvající období stagnace, které se časem změnilo v měnový chaos. Na prahu vlády Štefana Batoryho byly v oběhu mince posledních dvou Jagellonců a také mince cizí. Pro nového krále bylo nezbytné udělat v měnových záležitostech pořádek. Velká reforma Štefana Batoryho z let 1578-1580 je jednou z nejdůležitějších v dějinách polského mincovnictví. Zahrnovala mimo jiné: emisi stabilních a plnohodnotných peněz, propojení měnového systému republiky s císařským systémem a konečné provedení polsko-litevské měnové unie. Systém zavedený v roce 1580 fungoval až do konce vlády Stefana Batoryho a značnou část vlády jeho nástupce (do roku 1601). Za vlády Stefana Batoryho byly v provozu tyto mincovny: korunní (Olkusz, Poznaň), litevská (Vilnius), pruská (Malbork) a městská (Gdaňsk, Riga). Litevské dvoudolarovky navíc vydávala kurlandská mincovna v Mitavě, zatímco korunní tolary a dukáty razil král v sedmihradské mincovně v Nagy Banyi. K ražbám spojeným s vládou Stefana Batoryho patří také mince z obléhání Gdaňska z roku 1577.
Za vlády Štefana Batoryho byly vydávány korunní (Olkusz, Poznaň), litevské (Vilnius), pruské (Malbork) a městské (Riga, Gdaňsk) šilinky. Kromě toho byly v Gdaňsku během války mezi Gdaňskem a republikou v roce 1577 raženy obléhací šilinky. S výjimkou posledně jmenovaného měly šilinky vzorek stříbra II 7/8 vločky, vážily v průměru 1,134 g a obsahovaly 0,204 g ryzího slitku. Obléhací šilinky obsahovaly podstatně méně stříbra. Ikonografické schéma olkuských emisí (1579-1586) vykrystalizovalo až po určité době. Zpočátku byly na averzu umístěny Tři zuby (erb Bátorů) a na reverzu polská orlice. Od roku 1580 byl na averzu pod korunou královský monogram "S" a dole erb Przegonie pokladníka Jana Dulského a vnější nápis. Na reversu byly pod korunou erby Polska a Litvy a ve spodní části averzu nápis Tři zuby. (Výjimkou je varianta z roku 1581, kde byl na reversu umístěn pouze litevský znak). Emise poznaňské (1585-1586) a vilniuské (1579-1585) mincovny se řídily tímto obecným vzorem. V roce 1584 vyšly z mincovny v Malborku šilinky z roku 1585 pro Královské Prusko. Ačkoli na reversu byla polská orlice s třízubým erbem na prsou, což by mohlo naznačovat, že se jedná o korunní, nikoli pruské emise, věc vyřešil nápis v obrubě: SOLIDVS TERRARVM PRVS (pruský zemský šilink). Rižské šilinky (1582-1586) měly stejně jako malborské na averzu monogram "S" s erbem Tří zubů a okolkovaným nápisem pod korunou. Na reversu byl samozřejmě erb Rigy a nápis na stuze. Na averzu gdaňských šilinků (1578-1582, 1584) byl orel s erbovním štítkem a korunou na krku (znak Královského Pruska) a okrajový nápis. Na rubové straně - gdaňský erb a averzní nápis. Mezi šilinky vydanými za vlády Stefana Batoryho jednoznačně vynikají gdaňské obléhací šilinky (1577) s postavou Krista na averzu a s nápisem: (DEFENDE NOS CHRISTE). Mezi gdaňskými obléhacími šerpy, které byly zpravidla raženy pomocí válcového razidla, se vyskytují i exempláře ražené tradiční kladívkovou metodou. Patří k velkým numismatickým raritám, známým v několika málo exemplářích. Od ražených šerků je odlišuje charakteristický křížek v horní části reverzu.
