Velmi vzácný typ.
Sesterc Vitellius, jeden z nejkratší dobu vládnoucích císařů. Vládl pouze necelých 8 měsíců.
Čokoládová patina.
Římské císařství
Vitellius (69), Sesterc 69, mincovna Řím
Averz: hlava císaře ve vavřínovém věnci vpravo
A VITELLIVS GERM IMP AVG TR P
Reverz: vlevo stojící Pax, držící ratolest a roh hojnosti, v polích písmena S-C
PAX AVGVSTI
Průměr 36 mm, hmotnost 25,67 g
Vitellius byl Galbou jmenován guvernérem Dolní Germánie. Když legie znechutila Galbova tvrdá vláda, vypověděly mu poslušnost a přivítaly Vitellia jako císaře. Vitellius zpočátku odmítl přijmout císařský titul, ale přijal jméno Germanicus a zavázal se vést povstání. Brzy poté přešly na jeho stranu provincie Británie, Galie a Hispánie. Mezitím byl v Římě zavražděn Galba a Ota byl pretoriánskou gardou dosazen jako nový císař.
Otho nabídl, že se o říši podělí s Vitelliem, ale ten, jehož vojska již táhla na Řím, odmítl. Mezi oběma stranami došlo k rozhodujícímu střetu, bitvě u Bedriacum, v níž zvítězila Vitelliova vojska. I přes porážku u Bedriacumu mohl Otho válku ještě vyhrát, měl podporu silných legií v Dalmácii, Messii a Panonii, stejně jako pretoriánské gardy a římského loďstva, ale raději se vyhnul občanské válce tím, že spáchal sebevraždu.
V Římě senát udělil Vitelliovi obvyklé císařské pocty. Historikové Svetonius, Tacitus a Dion Cassius se o Vitelliově krátké vládě zmiňují jen málo, ale provedl některé cenné a trvalé změny. Celkově však byla jeho vláda nerozhodná a sám Vitellius je popisován jako líný a požitkářský.
