Varieta s poprsím ve zbroji, s lelivským erbem Jana Andrzeje Morsztyna ve spodní části reverzu.
Šestipence byly v době Jana Sobieského nejoblíbenějším nominálem. Šestipencovky byly raženy na základě nařízení Jana Kazimíra z roku 1658 a byly raženy ze šestipencového stříbra. Jejich průměrná hmotnost byla 3,48 g a obsah ryzího stříbra 1,305 g. Výrobou šestipenců se zabývaly dvě mincovny - Bydhošť a Krakov. Do roku 1683 nesly šestipence lelivský erb velkého pokladníka koruny Jana Andrzeje Morsztyna a od roku 1683 jelitský erb velkého pokladníka Marcina Zamoyského.
