Nejvzácnější odrůda vilniuského trojaku z roku 1664, s chybou v iniciálách Tita Livia Boratiniho.
Místo iniciál T. L. B. pod poprsím je uveden pouze L. B. bez písmene T, což je zjevná chyba rytce známky.
Poslední aukční nabídka na Onebid, je aukce WDA z roku 2021, kde byl tento typ ve stavu 3 prodán za 8 280 zl.
Velmi vzácná mince, která se na aukčním trhu v Polsku objevuje sporadicky.
Nezařazená položka v katalogu trojek Tadeusze Igera.
Oběhový, ale čitelný exemplář, vzhledem ke své vzácnosti však nepochybně hodný pokročilé sbírky.
Na počátku vlády Jana Kazimíra došlo k ambicióznímu pokusu o měnovou reformu (1650). Byl zaveden zákaz oběhu cizích peněz a zahájena emise kvalitních vlastních peněz. Tehdy se poprvé objevily měděné šekely (wide). Reforma se ukázala jako nereálná a bylo od ní rychle upuštěno. Mezitím byla v Litvě, která se necítila být zavázána reformě z roku 1650 (její zástupci se práce komise neúčastnili), zavedena paralelní reforma, založená na jiných principech. Vzhledem k moskevskému vpádu pracovala vilniuská mincovna pouze v letech 1652-1653. V podmínkách švédské potopy bylo zase důležitou epizodou v dějinách polského mincovnictví zahájení činnosti provizorní korunní mincovny ve Lvově (1656-1657). Nařízení z roku 1658 se snažilo dát do pořádku měnové vztahy Rzeczpospolité. Nejvýznamnějšími emisemi podhodnotových peněz za vlády Jana Kazimíra byly: drobné měděné koruny a litevské šerpy (tzv. boratiny), ražené v počtu kolem 2 miliard kusů, a zloté (tzv. tymfy) s oficiální hodnotou 30 grošů - více než dvojnásobek skutečného obsahu stříbra v minci. Z městských mincoven ve sledovaném období existovaly mincovny v Gdaňsku, Elblągu a Toruni. Jan Kazimír vykonával mincovní práva také jako opolský a raciborský kníže (v opolské mincovně se razily tříkorunové mince).
Za vlády Jana Kazimíra se trojské mince razily v pěti mincovnách: v Bydhošti (1650), ve Wschowě (1650), v Poznani (1654), v Krakově (1661?, 1662) a ve Vilniusu (1652, 1664, 1665). Trojáky z prvních tří uvedených mincoven jsou velmi vzácné. V katalozích jsou označeny buď jako unikáty, nebo jako mince se stupněm vzácnosti R8. Trojice z roku 1650 byly raženy z kvalitního stříbra o ryzosti 14 uncí. Vážily v průměru 0,934 g a obsahovaly 0,817 g ryzího slitku. Do roku 1652 se úroveň trojek značně zhoršila. K jejich výrobě se nyní používalo stříbro VI. jakosti. Průměrná hmotnost trojaků byla 2,019 g a obsah ryzího stříbra 0,757 g. V roce 1658 bylo rozhodnuto o dalším snížení obsahu stříbra v trojacích. Výše uvedené tři hodnoty nyní činily resp: VI lav; 1,682 g; 0,631 g.
