Numismatická mince nejvyšší vzácnosti z doby ražby Jana II Kazimíra.
Majestátní donativ ve stříbře ražený v gdaňské mincovně s razidly Jana Hohna staršího. Razidla, kterými byl ražen, byla použita také k ražbě 10dukátového donativu (Dutkowski G387) a 8dukátového donativu (Dutkowski G388).
Pozadí s četnými otlaky, detaily správné.
Na averzu máme tradiční vyobrazení panovníka s korunou, na prsou má Řád zlatého rouna. Tradiční je rovněž nápis v obrubě: IOAN CASIM D G REX POL ET SUEC M D L RUS PRU.
Mnohem zajímavější je reverz. Všimněte si inovativního vyobrazení velikosti a velkoleposti města. Již se nejedná - jako v dobách Zikmunda Vasy - pouze o kresbu městského znaku. Máme zde co do činění s mnohem sofistikovanějším propagandistickým sdělením. Znak Gdaňsku je samozřejmě i na reversu (po stranách znaku jsou iniciály "G - R" mincmistra Gerharda Roggeho), nejpůsobivějším prvkem reversní kresby je však velkolepé panorama města (s rozpoznatelnými nejcharakterističtějšími budovami). Nad ním se vznáší věnec mraků, jimiž pronikají sluneční paprsky. Z mraků vystupují čtyři ruce: dvě dole v gestu modlitby, jedna vlevo nahoře s olivovou ratolestí (symbol slávy, míru a prosperity) a palmovou ratolestí (symbol triumfu a majestátu) a jedna ruka vpravo nahoře s mečem a váhou (symboly síly a spravedlnosti). Nad nimi bylo umístěno hebrejské Boží jméno - IAHWE. Nápis na okraji oslavuje také Gdaňsk jako objednavatele tohoto velkolepého daru: REGIA CIVITAS GEDANENSIS FIERI FEC.
Dary Jana Kazimíra jsou předměty pro nejvyspělejší sbírky. Při pohledu do dostupných archivů lze zaznamenat ojedinělé ve zlatě, ale ještě vzácnější jsou zápisy těch, které jsou raženy ve stříbře. Numismat nejvyšší vzácnosti, jehož vzácnost zatlačuje do pozadí zdaleka ne ideální stav dochování.
Averz: poprsí krále vpravo
IOAN CASIM D G REX POL ET SUEC M D L RUS PRU
Reverz: panorama města, pod ním znak Gdaňsku a písmena G-R
REGIA CIVITAS GEDANENSIS FIERI FEC
Průměr 48 mm, hmotnost 24,26 g
Donace jsou numismaty, které mají vlastnosti medaile i mince. Byly raženy především ve zlatě (násobky dukátu), mnohem méně často ve stříbře. Donativy vydávala velká města Rzeczpospolité - Gdaňsk, Elbląg, Toruň a Riga - jako zvláštní dary pro panovníka při návštěvě daného města. Byl to vynikající způsob, jak získat královu přízeň, a zároveň skvělá příležitost, jak propagovat své město a šířit ctnosti jeho obyvatel. Možná to ne každý ví, ale samotný koncept darování je pozdější. V době, kdy tato díla vznikala (16.-17. století), se používaly termíny "zlatý" nebo "zlatý".
Tak se stalo, že v průběhu 17. století působili v Gdaňsku někteří z nejvýznamnějších umělců, kteří tvořili historii polské medailérské tvorby. Mezi nimi zaujímal ve své době přední místo Jan Hoehn starší - autor zmíněného numismatu.
Na počátku vlády Jana Kazimíra došlo k ambicióznímu pokusu o měnovou reformu (1650). Byl zaveden zákaz oběhu cizích peněz a začala emise kvalitních vlastních peněz. Tehdy se poprvé objevily měděné šekely (wide). Reforma se ukázala jako nereálná a bylo od ní rychle upuštěno. Mezitím byla v Litvě, která se necítila být zavázána reformě z roku 1650 (její zástupci se práce komise neúčastnili), zavedena paralelní reforma, založená na jiných principech. Vzhledem k moskevskému vpádu pracovala vilniuská mincovna pouze v letech 1652-1653. V podmínkách švédské potopy bylo zase důležitou epizodou v dějinách polského mincovnictví zahájení činnosti provizorní korunní mincovny ve Lvově (1656-1657). Nařízení z roku 1658 se snažilo dát do pořádku měnové vztahy Rzeczpospolité. Nejvýznamnějšími emisemi podhodnotových peněz za vlády Jana Kazimíra byly: drobné měděné koruny a litevské šerpy (tzv. boratiny), ražené v počtu kolem 2 miliard kusů, a zloté (tzv. tymfy) s oficiální hodnotou 30 grošů - více než dvojnásobek skutečného obsahu stříbra v minci. Z městských mincoven ve sledovaném období existovaly mincovny v Gdaňsku, Elblągu a Toruni. Jan Kazimír vykonával mincovní práva také jako opolský a raciborský vévoda (v opolské mincovně se razily tříkorunové mince).
