Nejvzácnější polská bankovka, která se kdy objevila v našich aukcích a nepochybně i na platformě Onebid.
Nejvyšší nominál emise 1830, položka známá z několika nabídek na polských aukcích, ale pokaždé byla předmětem aukce pozdější varianta označená sérií psanou číslicemi (24,39,35,22,34,36,25). Nabízená varianta je ranou sérií, kde je série bankovky označena písmenem abecedy (Serya D).
V archivu bankovek WCN na Onebid je za posledních 30 let zaznamenáno celkem 7 kusů! Každá z těchto bankovek byla označena pozdější sérií psanou číslicemi (Miłczak A21b). Nabízená bankovka označená písmenem abecedy (Miłczak A21a) je tedy první bankovkou ve veřejných aukcích!
Podpisy Józefa Gabriela Lubowidzkého (prezidenta Polské banky) a Benedykta Wilhelma Niepokojczyckého (ředitele Polské banky).
Lucowská sbírka eviduje pouze jeden exemplář této variety, takže na základě dostupných archivů a publikací můžeme dnes konstatovat existenci pouze dvou kusů! Ve sbírce Muzea Czapských v Krakově se nachází také bankovka, která je označena sérií psanou číslicemi. Vezmeme-li však v úvahu kombinaci podpisů, která podle našeho názoru přirozeně představuje variantu z hlediska bankovky, je nabízený exemplář JEDINOU známou variantou označenou písmenem abecedy a podpisy Lubowidzki & Niepokoyczycki, neboť ten ve sbírce Lucow nese kombinaci podpisů Lubowidzki & Głuszyński.
Při popisu vzácnosti nelze opomenout index vzácnosti R9 Lucowské sbírky, který dokonale ilustruje počet dochovaných kusů. Jsou známy pouze dva kusy, tudíž předpoklad, že jsou známy méně než tři kusy, je plně podložen dostupnými archivy a publikacemi.
Stav dochování této třídy bankovek lze směle označit za nadprůměrný. Papír si stále zachovává značnou svěžest, a to i přes oděrky na spodním okraji a středové odření od přehybu ve střední části bankovky. Na tomto místě je třeba poznamenat, že tisk byl proveden na extrémně tenký papír, a proto i krátký oběh vedl k natržení a oděrkám. Dražený exemplář má velké části povrchu bankovky, které nebyly oběhem výrazněji zasaženy, a největší opotřebení papíru způsobilo pouze opakované svislé přeložení. Fotografie v procházejícím světle dokonale ilustruje dobrý stav papíru u platidla této třídy.
Největší předností nabízené bankovky je kromě rozmanitosti naprosto přirozený stav zachování, bez sebemenších stop konzervace, a to i starého typu. Žádné podlepení či nalepení a žádné stopy po kontaktu s vlhkostí. Barva papíru vykazuje přirozené zabarvení směrem ke krémovým tónům, samotný tisk příjemně kontrastuje. Při pečlivé prohlídce bankovky lze mezi podpisy odhalit dobře zachované suché razítko Polské banky, které jasně ukazuje čerstvost nabízené bankovky.
Dle našeho názoru se takto vzácná bankovka na aukčním trhu neobjevila od slavné 5. aukce WCN. Jedná se o bankovku muzejní kvality, kterou známe pouze ze dvou do dnešních dnů dochovaných exemplářů, a vzhledem ke kombinaci podpisů ředitele a prezidenta Polské banky ji můžeme směle označit za unikát! Předmět, který přirozeně chybí ve všech nám známých vyspělých sbírkách polských papírových peněz i v mnoha muzejních sbírkách. Vzhledem k jejímu atraktivnímu, přirozenému stavu dochování nepochybujeme, že tato bankovka vyvolá v kruzích značný rozruch a v aukční síni bude soutěžit o rekordní uvedení!
V roce 1815 vzniklo Polské království, spojené personální unií s Ruskou říší. Státnost byla zrušena po pádu listopadového povstání. Zachována byla pouze správní autonomie. Po lednovém povstání byla zrušena i ta.
Myšlenka zavést v Polském království papírové peníze se objevila v roce 1821. Tímto způsobem měly být splaceny dluhy vlád Varšavského knížectví, které musela uhradit Centrální likvidační komise. Dne 15. dubna 1823 vydal car Alexandr I. dekret, kterým zavedl pokladniční poukázky v polských zlotých.
Nominální hodnoty: 1: V Petrohradě byly v asignační továrně vytištěny lístky v hodnotě 5, 10, 50 a 100 zlotých s datem emise 1824. Původně se při jejich výměně za mince měla odečíst provize ve výši 2 % z jejich hodnoty. Nakonec nebylo rozhodnuto o jejich uvedení do oběhu. Učinila tak až Polská banka, založená v roce 1828.
Po otevření emisní banky v Polském království se ukázalo, že celkový oběh papírových peněz je příliš malý. Lístky vytištěné v roce 1824 byly navíc vyrobeny na nekvalitním papíře a snadno se poškodily. Z tohoto důvodu byly připraveny lístky s novým vzorem s datem emise 1. května 1830. Na rozdíl od předchozích emisí papírových peněz si tyto lístky získaly plnou důvěru veřejnosti. Přispěla k tomu i možnost trvalé a plné výměny za bankovní peníze v pokladnách bank bez odečtení provize při jejich výměně.
Pokladniční lístky z roku 1824 měly podobu ležatého obdélníku obklopeného ozdobným rámečkem. Jejich vzory byly vytvořeny podle ruských asignátů. Byly to první oboustranně potištěné papírové peníze. V horní části, uprostřed rámu, se nacházelo kruhové pole se znakem Polského království. V roce 1828 byly vytvořeny nové vzory papírových peněz, na kterých bílý orel chyběl. Byl umístěn na suchou pečeť Polské banky jako součást znaku Kongresového království.
Po vypuknutí listopadového povstání obyvatelstvo hromadilo hřivny, což si vynutilo vydávání papírových peněz nízkých nominálních hodnot. Národní vláda pověřila Polskou banku vydáváním nominálních hodnot 1 a 2 zlotých. Do oběhu se však dostala pouze nižší nominální hodnota s výročním datem 1831. Byla to jediná bankovka suverénního polského státu v 19. století.
